Texty‎ > ‎

Strach z výšky

1. Být jak pták, mít křídla, odlétat, za sluncem do ohně západu.

    Vidět širý svět, znát říčky nazpaměť a k vrbám si létat pro radu.

 

Rf: Jenže mým osudem je země, kráčím dál,

      ve vzduchu mám závrať, tam bych to neustál,

      mám hrůzu z vysokých domů, mám hrůzu z vyšších cílů,

      mám hrůzu ze vzrostlých stromů, bojím se horských suvenýrů

      a jediné, co se mi líbí v téhle době,

      je pokud se vznáším nad zemí, díky tobě.

 

2. Teď letím jako pták, klidně prolétnu i mrak, když tvé oči mi hledí do srdce.

    Pak letím nad Prahou, mám touhu toulavou a zatoulám se klidně na Slunce

 

Rf: Jenže mým osudem je Země, kráčím dál,

      ze Slunce mám závrať, tam bych to neustál,

      mám hrůzu z vysokých daní, z vysokých čísel kalendářů,

      mám hrůzu, když někdo slaní, bojím se vyšších hodnostářů

      a jediné, co se mi líbí v téhle době,

      je pokud se vznáším nad zemí, díky tobě.

 

3. Jak pták přistát, k tobě doskákat, pohladit tvé vlasy dlaněmi

    a pak nevidět svět, nic neznát nazpaměť, kam letět, když ty jsi na zemi.

 

Rf: Proto mým osudem je země, kráčím dál,

      ve vzduchu mám závrať, tam bych to neustál,

      mám hrůzu z vysokých podpatků, mám hrůzu z vysoké školy

      bojím se padat z výšky po zadku, z výšky vždycky všechno bolí,

    ale jediné, co se mi líbí v téhle době,

    je pokud se vznáším nad zemí, díky tobě.

Comments